Jaký je základní postup?

Před samotnou procedurou je nutné nejdříve zjistit, zda není jedna či druhá noha "delší". "Delší noha" však často neznamená, že by narostla delší. Kloubní hlavice některého z kloubů může být povysazena z původní pozice v kloubní jamce. Nejčastěji se jedná o kyčelní klouby.

 

 

 

K srovnání délky nohou slouží tzv. "ručníková metoda". Velice jednoduchým cvikem, působícím vpodst. "systémem páky", usazujeme kloub do správné pozice v kloubní jamce. Ať již s dopomocí terapeuta, nebo jako samostatné cvičení.

 

 

 

Jsou-li nožky řádně srovnány, je traba vyrovnat rozdíl ve výšce pánevních lopat. Pánev je důležité srovnat jak výškově, v předo-zadním směru či "křížové" vyrotování. K tomu slouží několik cviků. S dopomocí terapeuta či jako samostatné cvičení.

           

 

 

"Zuza-testem" (nazval jsem jej podle autorky Zuzany Prouzové) můžeme vytestovat zda je pánev "vyrotovaná", otestujeme i případný posun v SI skloubení.

Za aktivní účasti klienta se zkorigují posuny v pánevní oblasti.

 

 

Za spolupráce klienta se obratle, které jsou vyoseny, vrátí do původní pozice. Nejdříve v bederním, pak v hrudním segmentu. Zcela zásadní je srovnání kostrče. Na kostrč se upíná množství svalů pánevního dna, které při vybočené kostrči mohou vysílat bolestivé signály v podst. do celé oblasti zad. Vyjímkou nejsou urputné migrény související právě s nesprávnou pozicí kostrče.

 

 

 

Na řadu přichází krční páteř - v sedě či v leže se obratle krčního segmentu vycentrují do správných pozic. Jako doplnění dornovy metody je vhodné zařadit jemnou trakci páteře.

 

 

 

Na řadu mohou přijít klouby ramen, zápěstí či prstů.